Nacházíte se: Hlavní stránka » Základní informace

Jindřichův Hradec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jindřichův Hradec
Centrum města
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0313 545881
kraj (NUTS 3):	Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4):	Jindřichův Hradec (CZ0313)
obec s rozšířenou působností:	Jindřichův Hradec
pověřená obec:	Jindřichův Hradec
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	74,27 km²
počet obyvatel:	22.604 (k 3.1. 2007)
zeměpisná šířka:	49° 9' s.š
zeměpisná délka:	15°00' v.d.
nadmořská výška:	475 m
PSČ:	377 01
zákl. sídelní jednotky:	32
části obce:	14
katastrální území:	10
adresa městského úřadu:	Městský úřad Jindřichův Hradec Klášterská 135/2 377 01 J.Hradec
starosta / starostka:	Ing. Karel Matoušek
Oficiální web: http://www.jh.cz E-mail: meu@jh.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Jindřichův Hradec je město ležící ve východní části Jihočeského kraje, na březích řeky Nežárky v okrese Jindřichův Hradec. Jeho historické jádro je městskou památkovou rezervací.

Vodstvo

Vodní toky: řeka Nežárka a Hamerský potok

Rekreační rybník Vajgar: 49 ha

Historie

První písemná zmínka o městě je z roku 1220. Ještě předtím bylo na tomto místě nejspíš slovanské hradiště a rozlehlé neobydlené hvozdy. Teprve s příchodem Vítkovců na konci 12. století přichází do těhto končin více lidí. Stejně jako ostatní Vítkovci i páni z Hradce používali ve svém erbu pětilistou růži (dodnes je pětilistá zlatá růže nesená dvěma lvy znakem města). Na začátku 13. století byl na základech starého slovanského hradiště vystavěn gotický hrad. Vrcholu rozvoje dosáhlo město v 16. století. Ke gotickým stavbám se přidávaly stavby renesanční a při sčítaní lidu po třicetileté válce byl Jindřichův Hradec dokonce druhým největším městem celého Království Českého. Gotický hrad byl s postupem času přestavěn na renesanční zámek (došlo k tomu v průběhu 16.století).

Jindřichův Hradec je také pravděpodobným rodištěm Adama Michny z Otradovic (1600). V letech 1831 - 1835 pobýval v místním pivovaru Bedřich Smetana. Jindřichův Hradec byl také prvním městem, kde bylo osvětlení zajištěno elektřinou. Roku 1888 došlo na přestavbu bývalého vodního mlýna na Křižíkovu elektrárnu .

Pamětihodnosti

Sousoší Nejsvětější Trojice na náměstí Míru

Jindřichův Hradec, zámek

Zámek Jindřichův Hradec
Zámecký vodní mlýn U čtrnácti, v roce 1888 přestaven Křižíkem na první elektrárnu v Předlitavsku
Zámecký pivovar
Krýzovy jesličky - největší mechanický lidový betlém na světě
Kostel Svaté Máří Magdaleny
Nežárecká brána
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Kostelní náměstí
Kostel Nejsvětější Trojice
Kostel svatého Jakuba
Židovský hřbitov
Městské opevnění
Křížová cesta v Jakubských sadech
Sousoší Nejsvětější Trojice na náměstí Míru
Kamenný Vajgarský most, mezi rybníky Velký Vajgar a Malý Vajgar
Vajgarský jez
Dobrovského palírna
Landfrasova tiskárna
Proboštství
Radnice na náměstí Míru
Synagoga
Jezuitský seminář u kostela Panny Marie
Františkánský klášter, kpt. Jaroše 98
Evangelická modlitebna
Zájezdní hostinec U koníčka
Kostel svatého Václava
Koželužna

Muzea

Úzkorozchodná dráha na nádraží v Jindřichově Hradci

Muzeum Jindřichohradecka, Balbínovo náměstí 19
Kostel svatého Jana Křtitele s klášterem minoritů, Štítného 124
Městská vyhlídková věž, Kostelní ulice
Národní muzeum fotografie, Kostelní 20

Pověsti

Veliký zvon z kostela Nanebevzetí Panny Marie nechal odlít měšťan Hanuš Knauer za peníze, které jeho kůň vyhrabal ve stáji. Zvon měl prý tak mohutný hlas, že jej bylo slyšet na dvě hodiny cesty.^[1]

Místní části

Náměstí Míru

Buk
Děbolín
Dolní Radouň
Dolní Skrýchov
Horní Žďár
Jindřichův Hradec I – Jindřichův Hradec (část)
Jindřichův Hradec II – Jindřichův Hradec (část), Jindřichův Hradec-Pražské Předměstí (část)
Jindřichův Hradec III – Jindřichův Hradec (část), Jindřichův Hradec-Rybnické Předměstí (část)
Jindřichův Hradec IV – Jindřichův Hradec (část), Jindřichův Hradec-Nežárecké Předměstí, Jindřichův Hradec-Pražské Předměstí (část)
Jindřichův Hradec V – Jindřichův Hradec-Rybnické Předměstí (část)
Matná
Otín
Políkno
Radouňka